Tady je veselo jak na krchově.
Mel bych něco napsat. Nejlépe vás něčím nasrat. To se hned všichni seběhnete a pěkně se tu pohádáme. Ale ty doby už jsou dávno v tahu a tak napíšu něco ze života malého živnostníčka. Nejdříve však trochu odbočím.
Je to už pár let co jsme společně projeli Rumunsko a od té doby se nám nějak ty velké akce nedaří. Krom bábovek u Ivana a Dáši. Myslím, že z mnoha důvodů. Někdo staví barák, jiný karavan a třeba já ani tu opici už nemám. A tím se vlastně vracím k tomu o čem chci psát.
Tak jak roky běží a měníme motorky, baráky či manželky. Nadešel čas změn i u mě. Po mém nedávném bouřlivém období v oblasti osobních vztahů nadešel čas udělat změnu i garáži.
Tři roky jsem procházel garáží podél odpočívajícího GSa a ani jsem neměl chuť se svézt. Vlastně jediným důvodem byla ta příšerná váha se kterou jsem se nechtěl už dál srát. A když se před rokem odporoučelo i abs, bylo téměř rozhodnuto. Na internetových bazarech jich však je v současnosti plno a tak se po motorce s tím nefunkčním krámem lidi neutlučou. A tak jsem si ji nechával vlastně jen z nostalgie. Je to přece jenom hezká motorka. A tak tam tak stála až do letošního září. Na Motorkářích se objevil inzerát na jeden 40 let starý kousek. A majitel, že ho vymění za nějaké BMW. Slovo dalo slovo a chlápek se přijel podívat. No a další víkend proběhla rošáda a já se z Doksů vracel na motorce která sice jede ale, tak nějak se u toho klepe jak sulc, na maximálce by mě Komárek s opicí pěkně utřel a místo brzdění to jen zpomaluje. A za celých 170 km jsem předjel jen kombajn. A tak ani nevím zda jsem udělal dobře, bo se na tom dá jezdit tak leda kolem komína.
Ještě jsem se nestačil ani pokochat starounovou motorkou a už tu byl telefonát od kamaráda z Tábora. A, že už tři roky jsme nikam nejeli. A, že se to musí změnit. A, že zase Albánie stejně jako před třema roky. No a na čem pojedem, když ani on už nemá GSo. Rozhodně něco menšího, ať si tam tu hlínu užijem líp než posledně. Začalo horečné pátrání po motorkách. Zadání bylo jasné. Váha po dva metráky a v motoru jeden válec kolem 600 ccm. Nakonec o n koupil malé GSko a já měl jet pro Xcountry. Ale průser. Ze tří kousků, které jsem na Motorkářích okukoval nejméně půl roku nezůstalo během jednoho říjnového víkendu nic. A to jsem si dvě z nich v pátek obvolával a domluvil si na pondělek projížďku. Takže prd. Musel jsem vsadit na něco jiného. Taky jednobuch, který mě dost lákal, ale na inzerátech jich moc není a muselo se jednat rychle. Ale rychle bylo stejně tři týdny a za vděk jsem musel vzít barvu pro hajného. Ale abych to dál neokecával. Je doma a fotka snad půjde nahrát.
No a teď to hlavní proč tu vlastně prudím.
Do Albánie se jede přelom května a června příští rok. Přesum na místo po dálnici, na místě cíleně jezdit hlínu a spát pod stanem. Nic se neplánuje a jede se tak nějak podle mapy a nálady. Takže kdo má chuť, může se přidat. A ještě fotka jak to bylo minule. |
